Litovelským pomoravím z Mohelnice do Olomouce
Účastníci výletu: Jindřiška, Jenda a Věrka 
2. července 2011. Dovolená v práci, je třeba jet na výlet. A tentokrát jsme dali dokupy kola, namazali řetězy a vyrazili autem směr Olomouc.
Na místním nádraží jsme obdivovali nově opravený přednádražní prostor. Zavzpomínali jsme si, jak jsme tady vlakem jezdili s mamkou na Floru Olomouc a pozorovali kačeny na místních vodních tocích. Hodně se to tu změnilo.
Přímým vlakem jsme i s kolama vyrazili směr Mohelnice. Po příjezdu na místní nádraží jsme prozkoumali mapku zdejšího okolí a vyrazili podle navigace do centra. U místního kostela odlovili jednu malou kešku a po dojezdu klikatými uličkami na náměsti začli hledat nějakou kavárnu, cukrárnu anebo něco podobného. Po neúspěšném hledání jsme si aspoň chtěli koupit něco malého na zub v místním obchůdku. Když jsme si zamykali kola před obchodem, vylezl pan vedoucí s hrnkem kafe v ruce a zeptal se nás jestli si dáme taky J. No paráda. Tak jsme udělali menší nákup na cestu, pokecali a s kafem si šli sednou na náměsti ke kašně.
Pan vedoucí byl taky cyklista, jako my. Šel si za námi na lavičku na chvíli popovídat, sdělil informace o cyklotrase do Olomouce, dal užitečné rady a nabídl snídani J.
Co víc si přát než k dobré kávě čerstvě vypečený rohlíček se šunkou. A to vše za lidové peníze. Vím že je to taková malá reklama, ale až pojedete do Mohelnice a zabloudíte na místní náměstíčko, vyhledejte pana vedoucího, určitě Vás nezklame.
Přes malé mráčky na nás vykukkovalo sluníčko a my vyrazili na dobroty. Dobroty to jsou malé, lehce nažloutlé a správně smradlavé. Jsou to Loštické tvarůžky. Takže směr Loštice po přímé cestě. Cestou přes kopec jsme si užívali výhledy na vesničku a pěkným táhlým sjezdem jsme se dostali až k podnikové prodejně. Nejprve nás do nosu praštila vůně tvarůžek a různých dalších českých sýrů. Poté jsme si obhlédli ty přeplněné regály a vitríny, zakoupili nějaké ty dobroty a samozřejmě i nezbytný skleněný poklop do lednice. Moc pěkně to tu mají udělané.
Hned vedle prodejny bylo muzeum tvarůžek. Bohužel v soboty zavřeno, takže jsme měli smolíka.
V Lošticích kromě tvarůžek mají i moc pěkné malinkaté náměstíčko. Naše kroky vedly na druhou místní kešku a poté jsme pokračovali po okresní cestě do Moravičan. Konečně se setkáváme s řekou Moravou. Malá svačinka u nově opraveného mostu na odpočívadle pro cyklisty a turisty a hurá po cyklotrase na Doubravice a napojit se na žlutou značku vedoucím CHKO Litovelské pomoraví. Novozámecké louky, Hejtmanka, Vrapač… to všechno jsme projeli. Dorazili jsme na předměstí Litovle. Zde se od řeky Moravy odděluje kanál, jež protéká přímo i náměstím v Litovli. Ne nadarmo se tomuto městu přezdívá moravské Benátky.
Odlov kešky, malý obídek ve vodácké hodpůdce a pokračujeme na náměstí. Sobota po poledni a v Litovli je liduprázdno. Až mě to překvapilo. Na náměstí obdivujeme vyhlídkovou věž, otevřený vstup do vodního podzemí a pokračujeme směrem dále po červené turistické značce a zároveň cyklotrase a naučné stezce dále směrem na Lhotu a Hynkov. Zde u mlýna přestavěného na občerstvovnu dáváme kafe. Sluníčko svítí ale celou dobu fouká nepříjemný studený vítr. Naštěstí nám vždy do zad.
Do Chomoutova dorážíme lehce poškrábaní od předchozího odlovu místní kešky. To je tak když se nekouká na mapu a jde se přímo. V Chomoutově odbočujeme po cyklotrase přes nový mostek směrem na Plané loučky a Poděbradskému rybníku. Ten je upravený i jako koupací místo ale ve větru koupání odoláváme.
Odlov místní kešky na ostrůvku je zpestřen přejezdem mostku, ze kterého je krásný výhled.
Pomalu se blížíme k Olomouci a v místní části Řepčín lovíme další kešku. Asi se naučím více dívat do mapy, protože jestli to takto půjde dál, budu dodrápaná od ostružin a popálená od kopřiv pořád…
Vracíme se na cyklostezku v Hejčíně a po ní pokračujeme až do Čechových sadů. Zde lovíme místní kešku a pokračujeme do vyhlášených Smetanových sadů. Krásná promenáda s vodotryskem. Krásný cyklostezska vedoucí bokem. Pamatuji si, jak jsme tu s mamkou vždy chodili na výstavě Flora a dávali si tu zmrzlinu. To byly časy.
Kolem čtvrté odpolední dorážíme do Bezručových sadů. Místní arboretum láká k návštěvě. Dokonce můžete i s kolem když ho budete vést.
Zrovna kvetly růže a tak to všude krásně vonělo. Kachny dováděly na kalužích v polovypuštěných bazéncích a tak jsme je trochu nakrmili zbytky makového závinu z obchůdku v Mohelnici.
Rychlý odlov keše v centru města a hurá zpět k autu. V sobotu večer je Olomouc celkem klidné město. A tak nakládáme kola zpět na auto, jež na nás čekalo nedaleko nádraží a vyrážíme směrem k domovu.
Kdysi jsme již Litovelským pomoravím na kole projížděli, ovšem od té doby se tu hodně změnilo a tak se zde za pár let určitě zase rádi vrátíme.
